Úspěšný krok do roku 2008

Mrzí mě, že jsem se na tak dlouhou dobu odmlčela, přineslo to však své ovoce, na což jsem sice velmi hrdá, ale nebudu se o tom moc zmiňovat, jelikož by to nearchitekty zřejmě odradilo...taky by mě zajímalo, jestli sem vůbec někdo zabloudí...prosím ozvěte se, je-li to možné:---)

Mám dnes šťastný den, nejlepší z blažený-ých... a odplatou za to jest mi potkání se s mnoha podivnými lidmi. Nejprve, zřejmě opilý chlap s flaškou ruce, kterého rozčílila paní, na moment parkující na kusu chodníku, poté mladík, čtoucí Houser a přitom blábolící (řvoucí) nějaké nesmysly, závěrem chlápek, který stál u tramvajového pásu, každou chvíli na prstech počítal a já čekala, kdy skočí pod auto. Napadá mě, jestli jsou to lidé nešťastní, kteří se jen snaží "přetvořit" svět, nebo jestli jen prostě nedegenerujeme... Každopádně je mi v těchto situacích ouzko a líto oněch lidí i lidí s nimi v neveselém kontaktu.

"To je ta vila...ta Müllerova..." "Co je na ní tak zvláštního?" Seděla jsem za dvojicí důchodců a jejich rozhovor mi vykouzlil na zamyšlené tváři úsměv. Mít trochu odhodlání a sebedůvěry, snad bych s nimi o tom i promluvila, jenže co nadělám. Zvláštní je hlavně uvnitř, drazí. Přes to přeze všecko mě udivilo to, že o takové moderní a známé věci, jako je Müllerovka vědí i starouškové... je to zřejmě důkaz toho, že ani starší lidé nepřestávají vnímat svět kolem sebe, nepřestávají žít ve stále se měnící společnosti - uctivá poklona, paní a pane z tramvaje!

nikdy nechci vyrůst v architekta kritika, když to vidím okolo sebe...prostě se mi to nelíbí, nechci chodit a říkat co všecko je špatně a kdo všechno je namyšlený idiot. Chci vnímat krásu našeho světa, vidět i v lidech věci tak krásné... Těžko říct, někdy můžebýt kritika snad oprávněná, ale i přesto nesmí býti bezohedná, neměla by brát ohledy na city okolí. Když bych třeba znala člověka, který žije v nějakém tom "zámečku s věžičkama a balustrádama a velkou kamennou zdí", asi bych na návštěvě u něj nemohla jenom říct, jak to tam maj blbě udělaný a že to všecko zvenku je jen hnus a kýč, pokrývající naprosto nedomyšlené vnitřní prostory. Trochu citu, mladý pane...

nikdy Leoně neodpustím její nefér jednání vůči sboru, nikdy jí neodpustím neférové a výbušné reakce vůči mně...nikdy neodpustím sboru jeho jednání vůči Jitce, obzvláště těm několika neznámým, co s Jitkou jednali podobně nefér jako Leona s námi (o nás bez nás) -přitom Jitka v tom byla nevinně. Co z toho všeho vyplývá... Na zkoušky sboru chodím už jen s čisté lásky ke zpěvu a spolusboristkám a nadešel čas, kdy si nás noví (úplně shora vybraní, resp. přemluvení) sbormistři chodí okukovat. Dnes u nás byl zvláštní dlouhovlasý pán, trochu indián trochu Kypřan...:---)))) a přístě přijde další. Zvířátka v zoologické zahradě

Šťastné a veselé Vánoce!!!

A když zradím, všechno vrátím...neproste! neproste!

nevinnou touhu zlou a snahu najít lék, na bázeň malíře, který se prázdna lek...
Obraz Doriana Graye, na jehož plakátu nikdy nebyl Míla napsán a najednou Vojta Dyk je u Dámy s Kaméliemi ve všech spotech a upoutávkách...jako "alternátor"...jaký je mezi Mílou Königem a Vojtou Dykem rozdíl? Vojta má v TaFa bratrance....tak možná proto.

Každopádně jsem se dnes chtěla rozepsat o něčem úplně jiném. Končí rok, já mám dva zápočty, přes Vánoce mám tři rysy z deskriptivy, pár rozborů na architektonickou kompozici, proslunění na nauku o stavbách, dvě věci na modelovací a zobrazovací techniky a seminárku z dějin architektury. K tomu všemu to všecko svázat do portfolií no a prostě... budou to pěkné Vánoce.´

Dnes jsme měli tedy sraz u příležitosti ukončení roku na FA a následně také vstupu do Shengenu:---) Ač nás tam bylo pouhých devět, zase jsme se báječně pobavili a já jsem za tenhle kolektiv fakt vděčná. Dokonce jsme se dokázali bavit i o jiných věcech než o škole a to se cení (protože architekti nemaj na nic jiného, než na svou práci, čas:---)) A jak dlouho jsme to táhli bylo také obdivuhodné (vzhledem k tolika probdělým nocím kvůli pracím na FA. Jenže nic není nekonečné, tak nás před druhou odlifdrtovali pryč, stejně jak z té první. Ale fakt se mi to vsecko libilo. Tak doufám, že jsem je přiliš nezatěžovala svými hloupými řečmi a že mne nebudou pomlouvat:---))) Cesta domů nám také náramně vyšla (navíc jsme se pěkně prošli) a já se dostala dom opravdu během těch 35 minut, paráda!

Zítra mě čeká slučák se základkou, tak doufám, že tam nebudu nakonec sama:---))

Naprosto nelogické...

...eskalátory v novém nákupním centru Palladium (možná je tam jen jedno L, ale co na tom)...mají tam takové kratší schody občas a u nich eskalátor. Nic zvláštního, že? Ale proč jede směrem dolů, to opravdu nechápu:---) Jinak jsem tam dnes (teda vlastně včera) byla poprvé a je to tam fakt úplně mega moc obrovské. Naštěstí jsem vyhmátla dobu, kdy je většina lidí v práci nebo ve škole a tak jsem se tam dokonce neprodírala davy (na což jsem opravdu alergická). Jindy, věřím, to pojme lidí spousty, jen bych tam v tu dobu nechtěla být. Ani jsem si to tam nestihla pořádně prohlédnout, navštívila jsem jen knihkupectví a Alberta (který jim jistě svou malostí ušetřil dost místa:---) a pádila dom. Jaký vy máte názor na toto obchodní centrum? Vevnitř se alespoň mně teda dost líbí, jen je to myslím dost problematické na orientaci, jelikož to má dost pater a mezonitových obchodů, takže snadno ztratíte přehled o tom, kde vlastně jste:---) Jsem ráda, že se tam dá vstupovat rovnou z metra, alespoň se nemusím dívat na tu rádobyhistorickoumoderněbarvněztvárněnou fasádu, která mi byla trnem v oku vždy, když jsem kolem této podivné budovy procházela. Je to opravdu hnus, mohu-li to tak říci...ovšem někomu se to líbit může, to je fakt:---))

Chřipka je sviňa a rozplývající se Requiem

Budu zpívat i kdybych vůbec nemohla mluvit, budu zpívat do posledního dechu, vážně, nic mě nezastaví...a stejně, jaká je to smůla, že zrovna já, zrovna týden před koncerty chytím od svého bratra něco tak zrůdného, jako je chřipka? A přitom mi na tom tolik záleželo...so ein Pech! A snažím se, snažím se seč mohu všemi možnými čajíčky, šátky, bonbóny, prášky...a každý den jako by mi bylo skoro hůř - přesto věřím, že se vše v dobré obrátí:---)

Takže vás všecky zvu:
2.11.2007 - 18:00 - Mozartovo Requiem při mši za všechny věrné zemřelé - Chrám matky boží před Týnem (s orchestrem a bude to fakt masakr:---)

3.11.2007 - 18:00 - Koncert DPS Carillon Praha, SPS Cordia Telč a Foerstrovo komorní pěvecké sdružení - Modlitebna církve československé husitské, Farského 3, Praha 7 (vstupné dobrovolné:---)