Lidi, co potkáš, kradou kousky tebe

A neni to úplně lidma. To ty sama pustilas jednou lidi nejblíž svému nitru. To ty jsi věřila, že se ti ty sdílený věci budou vracet, že při setkání s nima se budeš vždycky potkávat. Nikdy jsi nepočítala s tím, že ty lidi můžou zmizet a ty kousky tebe, cos jim půjčila, dala, že se nikdy nevrátěj. A ty lidi možná netušej, že to tak je. A ty už nevíš, jak jim to říct.

Karlínské filmové léto

Za okrajem dramatu po větru přichází odhlučněná zkáza. Jen pohyb, rychlost, jen majáky policistů - za okrajem plátna. Oči přepínají - fikce - realita - v mžiku se mění spravedlnost a pohádka ve strach mezi listím stromů. Teď zavírám oči. Teď. Teď chci zapomenout. Teď. Teď už chci být tam, kde je to správně. Ve strachu hledám svou vlastní fikci, svou pohádku, svůj sen ve tmě. Svůj bezpečný přístav.

BasSusanka ve videoklipu Carillonu!

www.dps-carillon.com

Berlín a 14ti denní bádání

Závěr:

Berlín rostl kocentricky v jednotlivých obdobích po celých regulovaných čtvrtích. Pouze na jihovýchodě můžeme sledovat postupný vývoj. Zde dnes stojí zástavba ze solitérů. Respektuje však systém veřejných prostor sousedních čtvrtí.

Čtvrtě mezi hradbami mají svůj začátek a konec (na radiále) - v těchto místech najdeme veřejné prostory (podcentra čtvrtí/veřejné uzly) - vytvořením těchto “podcenter” propojuje Berlín jednotlivé čtvrti.

CO SE DĚJE MEZI TĚMITO UZLY NA PŮVODNÍCH HRANICÍCH MĚSTA?

Vesměs vznikají klasické ulice - veřejné prostory navazují na stávající. Hranice, transformovaná v železnici potlačuje svou bariérovost vysazením na viadukt.

SOUČASNÉ HRANICE A BARIÉRY

Největší bariéry města se dnes vyskytují na hlavních silničních tazích městem. Kromě těch, které kopírují původní hranice města se jedná především o radiály. Tyto často kopírují hranice čtvrtí a jsou ve struktuře patrné. Pokud nemají jinou specifickou funkci kromě té dopravní (nejčastěji se jedná o historicky významné bulváry (Unter den Linden)), jsou zároveň bariérami ve struktuře města.

Pokud silnice kopírují původní hradby, v radiálním směru jsou čtvrtě propojeny ve veřejných uzlech (podcentrech). Na křižovatkách hlavních silničních tahů zpravidla nedochází k vytvoření významějších veřejných uzlů.

Berlín má vzhledem k urbanismu města v historii jednu “výhodu”, kterou je jeho vybombardování během druhé světové války. Veřejné prostory tak mohly vzhledem ke svým funkcím upravit své proporce a poskytnout tak odpovídající prostor jako dopravním prostředkům, tak také chodcům.

Hrabu se v mapách

a furt se na něco ptám:

HRANICE

- jak to funguje jinde?

- kde jsou mezi čtvrtěmi/městskými částmi obecně znatelné a kde neznatelné a proč?

BARIÉRY

- jak vznikly?

- jak s nimi město pracuje?

TRANSFORMACE BARIÉR/HRANIC

- překonat nebo využít

- JE NUTNÉ HRANICE POTLAČOVAT?

- jaký je důvod a motivace pro srůstání částí města?

- jaká je motivace pro rozdělování?

- jaká je motivace pro využití hranice jako lineárního prvku -> bariéry

- JAKÉ TYPY VEŘEJNÝCH PROSTOR VZNIKAJÍ NA ROZHRANÍ?

EVROPSKÁ MĚSTA
- jejich bariéry v historii
- co se na jejich místech stalo/děje?
- jsou zároveň hranicemi čtvrtí?
- místa spojení/srůstu x místa odloučení na pův. bariérách

a píšu si nějaký postřehy:

BARIÉRY V HISTORII

- HRADBY (BAR ^ HRAN) -> ŽELEZNICE

-> SILNICE

-> parky, ulice

- ŘEKA (BAR ^ HRAN)

- okolí tvoří hranici - ne přímo onen prvek

- odstraněním fyzické BARIÉRY neodstraníme HRANICI

- pro potlačení HRANICE nutno neměnit proporce navazujících veřejných prostor (Je nutné hranice potlačovat?)