Advent

První hvězda svítí v našem okně. Zapalujeme první svíčku. Snad naposledy sami. Kopneš, abys nám to připomnělo. Pod jedním srdcem bije druhé. O život v tomhle zmateném světě. Těšíš se?

Uprostred noci

Uprostred do noci kdyz se vtira cerna myslenka, vracis se do nejhlubsi sebe a zpovidas nebe, ktere te unasi po skoku z hrany zeme. Bude to den, co te stvori, jak fenixe z popela mrtvych hvezd. Bude to pevna v ruka v tve ruce, co stvori ten den zprostred cernoty smyslenych cest.

zrcadlo

a tak stojíš konečně na zemi
a koukáš do zdi
na ty cesty, co kreslíš mezi cihly
přitom chybí ti zrcadlo.

Zrcadlo doprostřed srdce,
vědět, že je. Tušit kterým směrem
k rozbušení
vyrazit.

Čteš listy padající z nebes,
nevěř a trhej,
rozhlížej se, snad najdeš
si zrcadlo.

Proč není video "Pijte pitnou vodu" ze 25. 5. ani vtipný ani tragikomický

Asi stárnu a morousovatim. Když jsem to video zahlídla na FB poprvé, sám se rozjel obraz a já si pustila o co jde. Neměla jsem čas to moc řešit, řešila sem spíš, kde seženu nějakej kanistr abych nemusela chodit k cisterně s flaškama od minerálky. Neperlivá došla a z perlivý si čaj neuděláte.

Když jsem ale na tohle video narazila později ve sdílených příspěvcích mých přátel, nějak mě to namíchlo. Protože je to prostě jenom video. Video studentů, kteří přijeli v neděli večer s minerálkou v baťůžku a s navařenou svačinou od maminky. Sešli se u cisterny a při pohledu na nápis "Pitná voda" se rozhodli, že si zazpívaj písničku "Pijte pitnou vodu". Vlezli na cisternu a ještě se u toho nahráli aby pobavili svoje kamarády, protože to je fakt hustý, vylézt na auto. (celej tenhle příběh je smyšlenej, založenej pouze na závisti a morouství autorky) Text písně nijak neglosuje nastalou Dejvickou, pro nezasažené spíše tragikomickou, situaci. Naopak, díky alkoholu, který je v písni zavrhován se několik lidí následkům infekce ubránilo. Chtělo to jen trochu tvůrčího vkladu a vtipu a video by ke sdílení a pobavení bylo. Takhle je to pro mě jen využití přistavené cisterny pro individuální veselí.

Pro Dejvičáky to zas tak veselé není. V médiích se mluví o 130ti případech střevních potíží. Skutečně tu najdete titulky "Průjem v Dejvicích" - a to se, prosím, nejedná o Blesk. To pak může působit skutečně více komicky. Bohaté čtvrti Dejvice a Bubeneč proseděli noc na záchodě. Jenže ono to bylo trochu jinak. Matka s dvěma dětmi (ne)spí v dekách v jedné posteli a snaží se ve vlastních křečích utěšovat a pomáhat těm dvěma a zároveň organizovat domácnost, lidé skutečně zažívají bezesné noci, kdy jejich, ač vyčerpané organismy, silně bojují s tím, co se do nich dostalo. Že lidé ze strachu z dehydratace doplňují tekutiny infikovanou vodou. A těch pár z těch 130ti případů, o kterých se mluví, skutečně skončí na kapačkách a jsou v nemocnici doteď. Strach, kterým se ten den plnily dejvické byty a vily, toho bylo nepočítaně.

Jako Fénix vzejít z trosek

Rozebrat se na kusy
a ty kusy tebe,
ty kusy nás, co zbývaj ve mě
hodit jednou provždy do řeky.

Ty kusy nedůvěry,
kusy, co výměnou jsi dal ty mě
za lásku a povznášení,
vymazat z duše.

Okrást, tebe,
zradit a rozdrtit,
najít, co v srdci opatruješ,
jako Fénix vzejít z trosek.

Nikdy jsem neřekla

Nikdy jsem neřekla, že tě nemám ráda a že s tebou nechci sdílet kusy života. Nikdy jsem neřekla: Ztrať se z mýho života. A tys to taky neřek. Tak to konečně řekni, já budu chvíli brečet a pak půjdu dál s tim, že tam je propast, přes kterou na sebe prostě nedohlídnem. Kdysi velká láska změní se v zapomnění. Osm let života bude černou dírou. Tohle chceš? Jakákoli vzpomínka mi teď vhání slzy do očí. Už je to dlouho a já jsem tvrdohlavá. Znáš mě a víš to ikdyž kopeš nesmysly. Držíš mě v šachu a já se snažim pochopit proč. Trsátko Secret Life a první leden. Bilance nahovno. Báře, tý holce bláznivý, na kterou sem nejvíc žárlila, tý si taky vodpustil a chodils s ní na drinky.