"Ale ty jsi ostřílená bojovnice..."

Aneb první den ve škole a poslední slova tohoto dne vyřčené ústy vedoucího ateliéru.

Radost a nadhled.

První kafe v semestru.

Nuda.

První oběd v semestru.

Únava.

Odpor snoubený s radostí.

Zklamání.

Setkání.

První víno v tomto semestru na půdě školy.

Čekání.

Nadšení.

Myšlení.

Úleva.

To je výčet dnešního dne. Začíná můj osobní souboj se školou, schovaný pod skořápkou studentského života, brzy snad skrytý v nedostatku času.

!ZA VŠÍM HLEDEJ ČLOVĚKA!

BasSusanka na roztrhání

Každý den přibývá nová komplikace, každý den přichází nové rozhodování, mám plnou hlavu problémů, které je třeba řešit a já na ně nemám sílu. Ubíjí mě pocit, že mi něco uniká, zraňuje mě představa, že o něco přicházím. Kdyby měl den 48 hodin a já se mohla alespoň rozdvojit. Nechci nikoho zanedbávat, bolí mě když někomu ubližuji. Nevím jak na to, nevím jak tyhle věci nechat projít okolo mě a nevnímat je. Neumím být soudcem, neumím být katem. Jsem taková, jakou jste si mě udělali, světe!

Mrzí mě to.

CARILLON PŘIJÍMÁ NOVÉ ČLENY

Znojemské vinobraní 2010

Blog znovu obnoven?

Možná se chci bavit o své "profesi", sdělovat svým příznivcům a spolužákům zážitky z ateliérových schůzek, odhalovat své nové zamilovanosti. Možná toužím přilákat lidi k našemu úžasnému sboru, díky kterému mohu v tomto světě dýchat. Možná sem chci uvést reklamu na divadelní hry, které mi umožňují utéct z tohoto světa pryč, ke svým touhám. Možná vám všem chci sdělit své každodenní útrapy v podobě lidí, co potkávám, v podobě událostí a překážek, s kterými se potýkám. MOŽNÁ SI CHCI TAK TROCHU POSTĚŽOVAT!

Brainstorming může začít...