Milovické ztráty a nálezy

Týden bádání

Po týdnu bádání jsem došla k tomuto závěru - Milovice jsou strašně velké, mají bohatou a nejednoduchou historii, hromadu nevyužitých/žitelných ploch a hodně mladých nespokojených lidí.

Ale jsou vybaveny na vývoj - místní ČOV (postavena za sovětské okupace města) má kapacitu pro 80 000 lidí - takže růst můžeme.

S čím jsou lidé nespokojeni?
- V jedné anketě jsem zahlédla, že s novým zastupitelstvem.
- Rozhodně s nepořádkem, nebezpečným prostředím především v noci, s některými obyvateli a se záměry na rozvojovou plochu letiště.
Jenže mladí lidé jsou nespokojení velmi často.

Naopak jsou spokojeni se zelení a přírodním prostředím okolo (když není plné odpadků) a s cenami bytů.

Názory na letiště se velmi různí, ale solární elektrárnu by tam nechtěl skoro nikdo.
Obyvatelé jsou dost hrdí na to, že jsou Milovice nejmladším městem ČR (ikdyž někteří neví, co se tím myslí).

2. Milovice město pro lidi

1. Milovice město zeleně

- když už, tak pořádně - sídliště Boží dar

Setkání se zastupitelstvem a první kroky na Milovické půdě

Již na první schůzce ateliéru, po zapsání do školních archů, byly vytvořeny projektové týmy. Sotva jsme tušili co bude, jsme se upsali a není cesty zpět. Náš tým (pro mě tým 1, jelikož jsme zařazeni vždy na jednu hodinu odpoledne) tvoří dvě Zuzky, jedna Hanka a jeden Radek. Všichni tak trochu nadšení urbanisté - i tak máme k tomuto tématu a stylu ateliérové práce velký respekt.

Nečekáme na nic a hned další ráno vyrážíme na setkání se zastupitelstvem do Milovic. Milovičtí nás vítají s nadějí v očích, většina z nich totiž neví, co jsme zač. Jsem trochu překvapena jejich jasnou představou a vervou do smysluplného rozvoje tohoto nezastavitelného "stroje na bydlení". Je to moje první setkání tohoto druhu, nicméně je mi jasné, že oni skutečně chtějí dotáhnout svou práci do úspěšného konce. Pozorovat je je fajn, ale příště bych se taky mohla zkusit na něco zeptat. Na závěr se jdeme podívat do sálu, kde bychom měli za měsíc strávit týden workshopu - zastupitelé nám nabízí i jiné, příjemnější alternativy, práce a zvyky architektů jim však mnohdy vyrážejí dech - sál tedy zatím vítězi, ikdyž je promrzlý a opravdu velký.
Jelikož byla diskuze dlouhá a zima velká, vyrazili jsme po rychlém obědě v místní pizzerii na objížďku města autem. Jak malí kluci jsme však neodolali kouzlu vojenského letiště a opuštěných objektů - zajímalo by mě jak tyhle ruiny vnímají místní obyvatelé.

Ateliér Šépka: Vize pro Milovice

Milovice je město blízko Lysé nad Labem, město s bohatou historií, město přitažené železnicí k mocné Praze. Moje generace je nedávnou historií tohoto území již málo poznamenaná. Většina mých starších známých má při vyslovení Milovic jasný obraz tohoto prostředí - před jednadvaceti lety odsud odtáhla ruská vojska, která zde sídlila již od roku 1968 - tehdy to byla pro Čechy úleva, Milovicím však odkaz tohoto období na území zůstal a především tato doba má největší vliv na to, v jaké situaci se dnes nacházejí.
Mezi dvěma tradičně rostlými vesnicemi vznikl obrovský sídlištní komplex (část Mladá), který se tak stal centrem nové srostlice. Dalším přílepkem je pak sídlištní komplex při areálu Milovického letiště (Boží dar). Obě sídliště zela po odchodu vojsk prázdnotou, většina bytů v části Mladá se však brzy stala sídlem velkého množství mladých lidí z větších měst, kteří zde nacházejí především levné bydlení v nedalekém kontaktu s Prahou, popř. Mladou Boleslaví. Velmi často zde rozjíždí svůj rodinný život ale velmi často v něm pokračují v jiných městech či vesnicích. Věkový průměr Milovic je 23 let, jen pro představu - lidé zde nestárnou, mají hodně dětí. A populace neustále vzrůstá. Spousta objektů zůstává nevyužitých a již žijí vlastním životem. Město s 12 000 obyvateli postrádá ducha, málokomu je opravdovým domovem. Město s 12 000 obyvateli má zastávku vlaku, Tesco a Penny, také nově opravenou radnici, ale chybí mu centrum, hlavní třída, náměstí.
FA ČVUT, tedy tři ateliéry byly zastupitelstvem osloveny, aby nabídly městu možnosti. Ateliér Maier, Ateliér Jehlík a Ateliér Šépka - od každého se očekává něco trochu jiného - my zde hrajeme roli vizionářů a já jsem celkem zvědavá, co na to zastupitelstvo a především obyvatelé - uvidíme cca za měsíc na první veřejné prezentaci.

Úkolem tohoto blogu je rychlé zanášení myšlenek k projektu, nabízím tak možnost nahlédnutí do kuchyně našeho týmu. Budou zde fotky, skicy a podobně - alespoň doufám. Budu také ráda za jakékoli předmětné příspěvky k tomuto tématu.

Letní semestr 2012: Mise Milovice

Dnes proměňuji svůj blog, dnes chci už být dospělý architekt. Dnes začíná letní semestr, prožitý ve znamení posledního regulérního ateliérového projektu na moji alma mater. Poslední normální projekt - a zároveň taktrochu splněný sen - co mi to přinese se ještě uvidí, zatím jsme na začátku cesty, plni očekávání, v napětí a trochu strachu.