Každý den přibývá nová komplikace, každý den přichází nové rozhodování, mám plnou hlavu problémů, které je třeba řešit a já na ně nemám sílu. Ubíjí mě pocit, že mi něco uniká, zraňuje mě představa, že o něco přicházím. Kdyby měl den 48 hodin a já se mohla alespoň rozdvojit. Nechci nikoho zanedbávat, bolí mě když někomu ubližuji. Nevím jak na to, nevím jak tyhle věci nechat projít okolo mě a nevnímat je. Neumím být soudcem, neumím být katem. Jsem taková, jakou jste si mě udělali, světe!Mrzí mě to.
0 komentářů:
Přidat komentář