Berlín a 14ti denní bádání

Závěr:

Berlín rostl kocentricky v jednotlivých obdobích po celých regulovaných čtvrtích. Pouze na jihovýchodě můžeme sledovat postupný vývoj. Zde dnes stojí zástavba ze solitérů. Respektuje však systém veřejných prostor sousedních čtvrtí.

Čtvrtě mezi hradbami mají svůj začátek a konec (na radiále) - v těchto místech najdeme veřejné prostory (podcentra čtvrtí/veřejné uzly) - vytvořením těchto “podcenter” propojuje Berlín jednotlivé čtvrti.

CO SE DĚJE MEZI TĚMITO UZLY NA PŮVODNÍCH HRANICÍCH MĚSTA?

Vesměs vznikají klasické ulice - veřejné prostory navazují na stávající. Hranice, transformovaná v železnici potlačuje svou bariérovost vysazením na viadukt.

SOUČASNÉ HRANICE A BARIÉRY

Největší bariéry města se dnes vyskytují na hlavních silničních tazích městem. Kromě těch, které kopírují původní hranice města se jedná především o radiály. Tyto často kopírují hranice čtvrtí a jsou ve struktuře patrné. Pokud nemají jinou specifickou funkci kromě té dopravní (nejčastěji se jedná o historicky významné bulváry (Unter den Linden)), jsou zároveň bariérami ve struktuře města.

Pokud silnice kopírují původní hradby, v radiálním směru jsou čtvrtě propojeny ve veřejných uzlech (podcentrech). Na křižovatkách hlavních silničních tahů zpravidla nedochází k vytvoření významějších veřejných uzlů.

Berlín má vzhledem k urbanismu města v historii jednu “výhodu”, kterou je jeho vybombardování během druhé světové války. Veřejné prostory tak mohly vzhledem ke svým funkcím upravit své proporce a poskytnout tak odpovídající prostor jako dopravním prostředkům, tak také chodcům.