Minulý pátek jsem vynesla všechny odpadkové koše. Ten na směs, na plast i papír, na hliník. Odnesli jsme i sklo. Velká chyba, stále nám tu kypí kbelík s kompostovatelným odpadem, kaju se, ale tuhle věc jsme prostě nezvládli.
Po týdnu svého partnera udivuji informací o tom, že v našem malém odpadkovém koši na směs není zdaleka ani půlka. Co jsme od dřívějších dob doteď změnili?
1) V rámci výzvy jsme znovuobjevili noční pleny, které se dají vsadit do Pop-in látkových plen. Nepoužívali jsme je, protože často protekly, ale teď, když se náš kluk drobně oplácal, je všechno v cajku. K ránu někdy smrdí na hony daleko, ale spokojeně spinká.
2) Látkové pleny taháme i do prostoru mimo domov, s pytlem na ty použité. Přebalování je trochu náročnější, když není k dispozici přebalovací pult nebo volná podlaha, tak je to fakt výzva:---)
3) Vyprali jsme zhruba po třech nebo čtyřech letech všechny naše látkové kapesníky.
4) Všechny drobné hříchy typu sladkých tyčinek nám jsou v těchto čtrnácti dnech zapovězeny.
5) Na Sustainability day jsme zakoupili báječné bavlněné sáčky, které velmi milujeme.
6) Často s sebou nosíme i kelímek z Letní Letné 2016, abychom se mohli občerstvovat u stánků.
Krátce ještě shrnu v čem pokračujeme:
Nakupovat chodíme nejčastěji pravidelně na sobotní farmářské trhy vybaveni zásobou použitých igelitových sáčků a tašek, dvěma krabičkami na sýry či uzeninu, vejconošem a plátýnkem na chleba. Když nakupujeme jinde, je to dost podobné. Po kapsách prostě pravidelně nosíme alespoň ty igelitky. Když si někdy bereme jídlo s sebou, tak si taky vezmem krabičky. Kompost nosíme do Klubovny. Na praní a mytí nádobí používáme Ecover, který jde v Countrylifu za dobrou cenu doplňovat. Vysavač máme nový bezsáčkový. Jo a takový ty jednorázový dámský potřeby jsem už taky asi po dvou cyklech od porodu zrušila. Na úplný pocit komfortu sice ještě čekám, ale lepší se to.
Náš dnešní nákup na farmářských trzích:
4 komentáře:
Jen tak dál :) Držím palce
Andrea
Dobrý den, fandím vám! :) Já sama se o něco podobného snažím už několik let, ale že bych v tom měla nějaký úspěch, tak to vůbec. Mám třeba dva nebo tři měsíce, ale pak se "něco přihodí" a je třeba čtrnáct dní, kdy si rvu vlasy, jak to zrovna doma vedeme. Možná je to i tím, že manžel dělá ve firmě na pozici, kde se s odpady taky setkává, zpracovává totiž roční hlášení o produkci odpadů, teď za rok 2021, a tak toho má třeba plné zuby. :) Ale sama si říkám, že každá snaha se cení, nebo ne? :)
My se teda doma teda taky snažíme šetřit odpady a celkově toho produkovat co nejméně, ale abych pak nemohla v klidu do postele, protože toho dělám hodně? Ono se prostě někdy nedá nic dělat a prostě někdy to je tak, že je toho odpadu více, někdy zase méně. A snažíme se samozřejmě co nejvíce recyklovat. Jediné, co fakt nesnáším, je vyhazování jídla. To mi vždycky trhá nervy.
Fakt jste dobří, že jste se do toho dali. :) Já bych na to asi neměla. Jen když si vezmu, kolik odpadu bylo, když nám přivezli laminátové podlahy. Krabice, různé plasty a to nemluvím o těch starých podlahách jako takových. To byl vůbec zážitek, když jsme to snášeli z pátého patra bez výtahu.
Okomentovat