Konečně se nám povedlo rezervovat lístky do Disku na představení KČD, speciálně pak na hry od Petra Kolečka, o kterých už kolují celé legendy. A mají proč. Například toto představení - není to sice žádná klasická hra (taky, proč by psali noví tvůrci kopie něčeho ze starých časů), ale rozhodně to má spád, hra vtáhne diváka do děje, nenechá ho vydechnout, čas jako by v tu chvíli neexistoval. Aspoň to tak působilo na mě.
Takže k jádru pudla - je to o dvou kapelách - punkerské seskupení s bubenicí a metrosexuální týpci v bílých přiléhavých oblečcích. Mají společnou smlouvu, a tak tyhle naprosto odlišné skupiny musí mít koncerty společně - většina hry se tak odehrává v backstagi. Klíčovou postavou celého příběhu je však bílý pudl, který skrývá důležité tajemství. Ale to neprozradím:---) Jen řeknu, že ho hraje Vojta Dyk, na kterého všichni víme jaký mám názor:---) Ale celé divadlo nad ním teklo:---)
Herci se také tradičně předvedli tak jak to umí - věřila jsem jim každé slovo, každé gesto, každej obličej - ikdyž je tato hra trochu zvláštní a spoustu věcí je tam dost nerealistických:---) Nezklamaly tradiční hvězdy - Pavla Beretová v roli bubenice, Tomáš Dianiška v roli podivínského punkového frontmana, Lukáš Příkazský v roli metrosexuálního vegana, Jana Pidrmanová v roli jeho špatně skončící přítelkyně a zároveň sestry bubenice a koneckonců také Vojta Dyk v roli pudla s velkym:---)

Scéna je složená z polepených bas od piva, které tvoří variabilní stěnu s možností vytvoření okének na změnu prostředí. A kostýmy? Kostýmy zavšemluvící, vševyjadřující. Za zmínku ale opět stojí pudl, jehož "kostým nekostým" prostě musíte vidět.
Opravdu pokud můžete, sežeňte si na to lístek a zajděte - uvidíte, kam se vyvíjí divadlo, že hry nejsou pořád stejné a ikdyž jsou jiné, snadno mohou konkurovat starým bestsellerům typu Don Juan nebo Sluha dvou pánů. Tlesk tlesk pro Petra Kolečka, tlesk tlesk pro herce KČD.
Na závěr si neodpustím poznámku, že lidi, co říkají, že letošní ročník KČD o ničem, by nejdřív měli vidět nějakou hru. Dotýká se mě to...
Žádné komentáře:
Okomentovat