Neznám kouzelnější místo. Když se dostanu do centra a ať jsem tam po kolikáté chci, vždy mě ohromuje svou krásou tohle městečko sta věží. Stačí se projít po Karlově mostě, když už je pryč turistická špička a odevšad na vás dýchá ta atmosféra, ten pocit krásy všude okolo sebe, člověk nestíhá otáčet hlavu po všech těch věcech, které už tolikrát viděl. Normláně by se asi staly stereotypem, jenže Praha má asi zvláštní moc, tak mi vždy svými kousky vykouzlí úsměv na tváři a já můžu být, mezi nervozitou z každodenních davů, hrdá na to, že žiji zde, v koutě ohromné koncentrace krásných děl. Děkuji...
2 komentáře:
Mám z Prahy podobný pocit. I když z ní tak trochu moc dýchá minulost a málo budoucnost; ale nostalgii mám vlastně ráda.
Jinak ti doporučuji návštěvu Řezna (Regensburgu), působí podle mě velmi podobně jako Praha, ale je takové menší a klidnější, útulnější. Mám to tam moc ráda.)
Já jsem na tom podobně. Jak Ebeni zpívají ve své písni: "Praha je a zůstane má věčná první love".
I když spím 4 hodiny a rozmrzelá a unavená ráno jedu na věže, tak jakmile vstoupím na Karlův most, všechno mě přejde. Koukám se na Staroměstskou mosteckou, proti mě svítí sluníčko, pár lidí kolem mě proběhne, umělci rozkládají své stojany, pár turistlů už začíná svou denní prohlídku a nad Vltavou se vznáší ranní opar. Jako z pohádky.
Myslím, že nikdy Prahu nepoznám tak, jak bych chtěla, ale to je jenom dobrě. Ať je záhadná a přináší mi stále překvapení (jako doposud)... navíc má člověk pořád kde se procházet :).
Evík
Okomentovat