DPS Carillon a každoroční přínos smíchu

Díky, skládám poklony všem, kdo se zasloužili o toto soustředění. Bylo to báječné, nezapomenutelné - jak mi jednou tato soustředění budou chybět, na to ani nechci pomýšlet. Víte, smích zvláštní věc...a taky asi hodně důležitá - nejen, že vám přináší pocity štěstí, ale také vám posílí břišní svalstvo:---) Na soustředění jsem si smích vybrala na celý rok dopředu, nebo možná doháněla ten rok uplynulý. Svíjet se v křečích, nemoct se přestat smát...to mi asi chybělo - někdy to bylo trochu na obtíž - například při zpěvu - to není moc příjemná záležitost, zvláště proto, že smích je opravdu nakažlivý:---) To potom ze čtvrtého hlasu zpívají třeba jen tři lidi, protože ti zbylí tři se válejí v křečích na sedadle...marně bloumám, jak se to u té jedné skladby odnaučit:---) Nicméně to nebylo nic zlého - spíše to vše vznikalo úplně sporadicky, z ničehonic, bezdůvodně a nechtěně. Každopádně děkuju za ty výbuchy smíchu, na chvíle, kdy jsem nemohla popadnout dech a bránici jsem měla až v krku:---)

Díky za výběr skladeb, které jsme na soustředění nakousli - vydají za repertoár na celou jednu hodinu a to jsou tam ještě asi dvě, co nám ještě zbývají nazkoušet.

Bohužel jsem na YouTube nenašla jeden z nejoblíbenějších cyklů letošního soustředění - Ilja Hurník: Variace na myší téma. Pro ty, kteří neví, oč jde, trochu nastíním - jedná se o čtyři variace takové jakési jakoby dětské písničky: "Byla jedna myška malá, kocoura se polekala, hop a skok a do díry, mourek práská kní-íry, mourek práská kní-í-íry." Tento popěvek se pak proměňuje, do stylu Johanna Sebastiana BACHa (barokní fuga o prokousnutém měchu varhan), Josepha HAYDNa (klasicistní veselá pidipidipim skladba o Haydnovi, který si chtěl s myškou hrát), do stylu romatického (drama o tom, jak myška skončí místo v pastičce, v kocourově tlamě, PIM PAM) a soudobého (dizonantní harmonie o myšce utíkající před autobusem tu tu tú:---). A jako fakt to zní maximálně hustě, rozhodně doporučuju!



Z dalších oblíbených skladeb jsem vybrala známou Time To Say Goodbye, která je známá hlavně díky interpretaci od Andrea Bocelliho. Rozhodně dobrá a vtipná je Geografická fuga, kterou jsem kdysi slyšela ve sboru Gymnázia Jaroslava Heyrovského. Na ukázku tu mám anglickou interpretaci:---) My to však zpíváme v Němčině a místo Trinidadu máme jako hlavní projev výkřik "Ra-ti-bor" - což prý má být opravdu ona vesnička Ratiboř, ze které pochází náš bývalý fyzikář:---)



Návštěvníci našich koncertů se dále mohou těšit na Beatlsácké Ticket to Ride, nějaké ty Dvoŕákovy moravské dvojzpěvy, unikátní českou premiéru německé mše Drei Marienmotetten, francouzský romantický "Potůček", novou židovskou píseň Ken Bakodesh, veselou rockenrollovou Hej, pane déšť, a tak dále a tak dále...každopádně jsem výběrem skladeb úplně nadšena - konečně...tolik nových věcí. Těšte se!!!

Z čeho mám ale radost největší? Vyhráli sjme s Péťou soutěž v hlavolamech v kategorii dvojic a mohli jsme si vybrat jednu velkou a jednu malou výhru. Péťa si tedy vabrala dřevěnou halmu (čínská dáma, společenská hra) a já zas hmátla s rozblikánými očky po modré umělohmotné věci, o níž jsem tušila, že bude jistě báječná - je to KAZOO - hudební nástroj, s kterým si člověk užije spoustu legrace - tedy alespoň člověk s hravým duchem a nadšením pro hlouposti. Malá ukázka...



Trochu jsem si vzpomněla na YouTube tak omluvte ty videoukázky - jen jsem vám chtěla přiblížit atmosféru soustředění, jež se nesla v duchu pobrukování nových vtipných skladeb, každonočních glutamátových pařbách, výbuších smíchu, atd. Dokonce jsme poprvé za ty roky navštívili Litomyšlské koupaliště - a to dokonce dvakrát. Jeli jsme na tobogánu ve sborovém vláčku 21 lidí, což byl opravdu adrenalin a hlavně kolektivní zábava - rozhodné to dodá člověku pocit, že jsme opravdu skupina skvělých lidí, kteří tak nějak patří k sobě - a to je dobrý vědět:---) Děkuju vám všem, díky moc!



Nedá se bohužel obsáhnout vše - nerada opomínám právě onu noční prohlídku zámku v dobových kostýmech - z které jsem byla nadšená natolik, že se to těžko popisuje slovy - ona vášeň k divadlu - tolik mi přes prázdniny chybí...děkuju za ten skvělý nápad na tu prohlídku jít, ikdyž jsme za ni zaplatili 40 Kč přesto, že měla býti za vstupné dobrovolné, díky za herecké výkony jistě neherců průvodců, kteří mě překvapily natolik, že jsem nechtěla věrit svým očím. Děkuji Dominiku Dvořákovi (jeho představiteli) - zapůsobil na mě natolik, že už jméno tohoto malíře asi nikdy nezapomenu:---) Vtipálci to jsou, ti litomyšlští průvodci - umělci, až se mi tají dech:---)

Snad se k soustředění vrátím ještě jindy - až se ke mně dostanou fotky a videa a já je budu moci publikovat...:---)