Jdeš večerní Prahou a voní to jarem. Najednou i natolik běžný pach ti přelítne přes nos a ty se zakřeníš. Jdeš večerní Prahou a znovu popisuješ rodné město a hledáš v něm svoje místo. Kdo by to byl řek, že zrovna vůně je to, co vnímáš jako tolik odlišné. Odlišné od toho, na co sis už stihla zvyknout. Od toho vzdáleného a exotického. A zvykáš si na domov. Znovu. A to jsi byla pryč jen tři týdny.
Žádné komentáře:
Okomentovat