To je on...

...mého srdce šampion - nástroj, pro nějž mám slabost, nástroj, který jsem toužila poznat už dávno. A konečně zde v Jetřichovicích na sborovém soustředění s Theou a právě díky ní jsem dostála své přezdívce a měla možnost se jej poprvé dotkout. Poprvé jej držet v náručí, poprvé jej rozezvučet brnknutím, poprvé stlačit struny a vydat toužený tón. Tyto tóny se navždy vryly do BasSusančina srdce, tyto tóny zní neustále její hlavou. Vystoupení s kapelou spolusboristek a možnost poprvé vystoupit s dlouhokrkou kráskou připomnělo BasSusance dětská léta, velké plány, sny a představy. Stále jí zní v uších slova, kterými chce posluchače nadchnout, stále ji napadají písně, které jednou prostě musí zahrát, vrací se do dětských let a sní. Kéž naše Jetřichovická kapela vydrží aspoň pro občasné veselí sboru...

BasSusanka brnká na basu, basuje, basuje, tiše s ní tak laškuje.