napsala po sebeobviňujících řádcích na druhé straně internetu. "Ta láska nezmizí, jenom se promění."
Proto nepálíš mosty. Nechceš. Nechceš ubližovat, aby se láska nezměnila v nenávist a abys nemusela čekat na to, až se zas promění v nějakou kladnou náklonnost. Podruhé budeš možná chytřejší. "Dneska všichni, díky možnostem snadného úniku, věci neřešej, nechtěj, bere jim to drahocenný čas a myšlenky musej směřovat dál, je to tak jednodušší." Klubajznovskej sraz a život zaseklej v nepěknejch vzpomínkách na ublížení blízkému člověku. Pohled do jeho zad a týlu hlavy, která se nechce ohlédnout. "Promiň. Takhle jsem to přece nechtěla." "Já to přece takhle taky nechtěl." místo pozdravu a rozloučení.
Žádné komentáře:
Okomentovat