Nejak nevim

Proc tolik zalezi na tom, co chci ja? Chci aby se mi lidi ze zivota neztraceli, nic vic... Nechci nenavist, jen pochopeni. Porad dokola hazim vinu na ostatni a tak to neni,tak proc tomu nikdo nerozumi? Nezaslouzim si. Neorientuju se. A tvarim se neochvejne. Snazim se sama sobe vytvorit v hlave neochvejnou teorii. Ale ta teorie neni o mne. Tak to je spatne. A stejne se dokola vracim k tomu, jak dokazali byt lidi spokojeni driv, kdyz nemeli cas premyslet a jejich cilem bylo jen a jen mit a uzivit rodinu, a vlastne, kdo vi... Kazdopadne vim, ze mi chybite, vy, vy a vy. Chybite mi, pane...a ja jsem porad nedospela.