Takhle se pracuje...

Tak jsme zase byli po delší době na chatičce, tentokrát v daleko větší sestavě já, ségra, bratr, jeho slečna a její bratr (na fotce se mnou:---) a pak taky přijel na den můj chlapec, prostě nás tam bylo dost a dost. A taky jsme se hned dali do práce, jak se dalo. Samozřejmě jsme zabavovali (hlavne zabavovalY) Katce děti, ale došlo i na práci těžší: převézt veeelikou hromadu štěrku do předpřipravených míst. Honza (manžel Katky, tvořitel jejich báječné zahrady) z nás měl vcelku radost, alespoň to teda říkal a nám zas pod tíhou lopat a koleček rostly svalíky:---) Také jsme přišli na to, že kolečka nejsou dobrá jen na vození těžších věcí, ale že mají také výborný anatomický tvar na relaxaci:---) Každopádně jako velitel našeho pracantského tria jsem tentokrát určila taxu o 10 korun vyšší, tudíž jsem si poprvé za tyto prázdniny opravdu něco vydělala. Už mi nikdo nemůže nic říct:---))