Každá kniha má duši...

Je po půlnoci a já nemůžu usnout...Může za to několik činitelů - tak za prvé tu není můj muž:---) a pak přemýšlím o hloupostech - asi před hodinkou mě napadla teze, že každá kniha má duši - hned jsem si asociovala svého kamaráda Tomáše, který mi před maturitou vždy tak pěkně vypravoval o různých knížkách - následovala asociace s naší češtinářkou - a to je kapitola sama o sobě, která mi teď pořád visí v hlavě a já nemůžu přestat myslet na nic jiného. Vždycky jsem ji před spolužákama hrozně chránila - jelikož je to profesorka mladá, s kterou jsem si před tím, než jsme ji dostali na čestinu dokonce tykala, ovšem dnes už na to nemám jaksi ani moc pomyšlení. Kdysi jsem ji bránila, že její výklady jsou skvělý, že to všechno kazí jen naši hluční spolužáci. Chlapci ji od prvního vysvědčení nenáviděli, jelikož všechny holky měly jako zázrakem minimálně o stupeň lepší známku než oni:---). Konečně dnes jsem si uvědomila, že, ač už většina spolužaček přehodnotila svůj názor a Johanku uznává, jsem se toho o knihách nedověděla tolik, kolik bych snad chtěla. Ano, sice jsem u spousty děl věděla, oč v nich běží, nikdy mi však nedala poznat právě tu duši - prostě vždy jen pověděla o čem to jako je, že je to jako třeba vtipný, nebo že to vtipný není, a to bylo tak všechno. Copak nebyl čas na to si o tom povyprávět víc? Trochu se v těch knihách vyžit - vždyť je literatura báječná věc! Nebo určitě alespoň něco z celé té "literatury". To vážně nebyl čas? Je to hloupost, a pokud to čte někdo ze třídy, jistě se mnou nebude souhlasit. Jenom tuhle paní chci konečně soudit jako profesorku a ne jako kamarádku.

Tohle všecko jsem si vlastně uvědomila až dnes, po těch pár věcech (knihách a dramatech), o kterých jsem tady psala - taky jsem vlastně moc nepopisovala duši knih ale spíš příběh, který vůbec není to nejdůležitější - důležité je to za tím. Tak proberme se, děti!:---)

Jenže nejen o tom jsem chtěla mluvit - protože díky celé té estrádě na střední škole jsem přišla o "kamarádku" a teď jí tady prostě "pomlouvám" jenom proto, že není třeba perfektní a úplně spravedlivá profesorka. Trápí mě to, protože jsem byla zlá na člověka, který mi byl dřív blízký...jenže to se prostě stává, že jo?

Stejně všecko to zní jen jako klišé - jako třeba to, že mám poslední dobou takovou jakousi úctu ke knihám - abyste rozuměli, předevčírem jsem při vynášení odpadků uviděla v popelnici tři knihy - byla to jakási encyklopedie o přírodě, pak příručka o Kick-boxu a Kocour Mikeš. Nejsem žádný bufeťák a doufám, že mě tak ani nebudete nazývat, když vám řeknu, že jsem ty knihy vzala a odnesla do našeho, i tak zaplněného, domova. Protože to prostě nešlo - měla jsem z těch vyhozených knih takový "šok", že jsem úplně zapomněla na takový jeden rituálek, který byl zrovna nasnadě:* Takže lidičky, pokud nebudete mít doma místo na některé bichličky, nevyhazujte je takhle bezohledně do kontejnerů - existují přeci takové ty organizace pro ochranu knih jako například knihovny, že? Ať můžou sloužit dát, když už dosloužily vám. Děkuju

Možná taky tahle příhoda mě pŕivedla k tomu, že jsem dnes (teda vlastně včera) konečně dopsala databázi knih, které máme na chatě - což jsou knihy velmi staré a vzácné a najdou se v nich opravdové skvosty - například různé sborníky z dob komunismu, ale také téměř kompletní sbírka Kaplického, nebo Raise...prostě báječná podívaná - a ve středu tam zajedu a dám se do rovnání - ani nevíte, jak ráda dělám ve věcech pořádek - ikdyž v tom mnohdy udělám ještě větší bordel...:---)