Pondeli, stresem skoro nemohu dospat. Priprava a sraz 8:30 u canyoningoveho stanoviste. Fasujeme sedaky, helmy a neopreny. Cesta autem, drsnejsi tura pesky. Nase boty do vody se pry rozpadnou. Zapiname je tedy do sandalu, ktere jsme nastesti vymenili za pohorky. Nekteri clenove skupiny jdou jen v sandalkach. Start. Soukame se do neoprenu a poslouchame posledni uzitecne rady. Kdyz mame vsichni zkontrolovane postroje, vyrazime do vody. Je opravdu studena a zvykam si na ni asi 3/4 vyletu. Odvazne se vrham do prvnich 'adrenalinovejsich' pocinu. Jim tvari v tvar jsem vsak najednou malickou vyplasenou myskou. Odhodlani prichazi se zpozdenim, ale vysledky jsou uzasne. Lukas me chce zabit. Kolegove jeho hnevu unikaji predni pozici ve skupine. Postupne se vsak i on poddava, ikdyz skokum statecne unika. Ja se vyhybam skokum nad 10m. Pri nich se odhazuje helma napred a pohled dolu je vrazedny. Bohuzel vsak misto nich prichazi napriklad slezani na lane. Pohled dolu je stejny a trapeni je delsi. Ale mam to. Pak si jen uzivam na skluzavkach a Belgicti kolegove se mi nevim proc casto smeji. Nejspis jsou to ale jen velci blazni, nadsenci adrenalinu. Pri pasazi sjizdeni na lane jako jedini vymeni tento zazitek za skluzavku z vysky tak 20m. Potlesk. Posledni pasaz. Skluzavky, lana, zaverecny jump. Kdyz nam reknou, ze je konec, jdu si ho skocit jeste jednou. Uzasny pocit. Jsme mokri, nadseni, nekteri proste radi, ze uz to maji za sebou. Svlekani neoprenu je naramna zabava. Vsecko vracime, loucime se a do Corte odvazime jednoho maleho Belgicana, ktery prebyval.
V Corte prichazi dalsi bocni naraz do kola. Zadne vyrazne prekvapeni. Davame si doma neco k jidlu a s kolegy se potkavame v Muzeu Korsiky. Bez potvrzeni dostavam studentskou slevu a jsem rada, ze zbytecne nepreplacime. Zrovna ted je v muzeu expozice o Napoleonovi, ktera nas, jakozto jedina i anglicky prelozena, vcelku zaujme.
Zbytek jen proletneme a spise obdivujeme samotnou stavbu muzea, vkomponovanou do citadely. Kvuli citadele tu vlastne jsme a v ramci vstupneho stoupame na jeji vrchol. Vyhled na mesto, par podivnych sklepeni a zachodove kabinky. Pusobive.
Zitra vyrazeji kolegove na turu, kterou pro jeji planovanou delku vzdavame, jak jsme drive slibili. Alespon si projdeme mesto.
Žádné komentáře:
Okomentovat