Ctvrtek, vylet na zapad ostrova. Vstavame trochu drive, abychom stihli, co se da, protoze cesta bude o neco delsi. Cesta je nejen delsi ale take slozitejsi – podle navstevy muzea tyto „curving roads“ vytvoril na Corsice sam velky Napoleon. Ano, pohled na tyto stezicky, obepinajici skaliska, je vetsinou opravdu nadherny. Ale cesta po nich, ze strany na stranu je vcelku neprijemna. Konecne jsme pochopili, proc nam Honza rikal, ze tohle auto neni pro jezdeni vzadu. Honza, zrejme, abychom to meli drive z krku, tyto zatacky opravdu reze – jednu za druhou. Ve zdravi tuto cestu prezijeme a ocitame se v Portu – mestu cervenych kamenu. V planu je zapujceni ctyrmistne lodky. Mezitim, co my se vzpamatovavame z cesty, nasi kolegove zjistuji, ze mala plavidla jsou jiz rozpujcovana. Nezbyva nam nic jineho, nez se prifarit k vetsi skupince na nejaky ten lodni vylet. Vybirame si kratsi vyjizdku, nebot nam krasne zapada do programu. Akorat se stihneme najist v jedne zlute restauraci Romantica s ruzovymi zachodky. Objednavame si menu a ja si vybiram nejake ty morske potvurky...sardinky jako predkrm a lasagne s morskymi plody jako hlavni jidlo. Lukas zustava u salatu a kureciho steaku.
. Honza nepokazi zajezdni tradici a dava si mistni Moules a Martina nejaky ten veliky vegetariansky salat s lilkem:---) Vylet je fajn. Lodka je mala, ale plne obsazena, průvodce mluvi pochopitelne pouze francouzsky.
Klapot fotaku. Cervene skaly se pysni svou neobvyklosti.
Vjizdime do ruznych jeskynek, projizdime ruznymi pruplavy a stale obdivujeme nejen skaly ale take neuveritelne pruzracnou modrou vodu.
Ceskym ignorantum se musi ctyrikrat durazne francouzsky zopakovat, ze tam nahore JE ORLI HNIZDO! Veselé. 
Na ceste zpet potkavame skakajici ryby. Mym ocim vsak unikly. Jsme radi, ze mame zas pevnou pudu pod nohama a jdeme na kavu uklidnit sve zaludky.
Bohuzel cas leti a tak se vracime nazpet do Corte, kde nas ceka jeste nejaky ten nakup. More nam je letos odepreno. Zato vsak opet na zpatecni ceste potkavame roztomila domaci prasatka, ktere tady chovaji ve volnem vybehu. Podobne jako kravy se tedy potuluji podel silnic a loudi od zastavujicich lidi dobroty.
Kolegove jeste po navratu vyrazeji na Restoniku, my musime predevsim doplnit zasoby. Po vcelku narocnem dni pak odpocivame na lavicce pred apartmanem pozorujic mesto a mravence, kteri dostali chut na nase „odpadky“.
Vecer si davame vinko a klabosime o blbostech, Ti tri me v jednu chvili mirne namichnou a ja se odmitam se svym milym dale bavit. Kolem 23:00, netopyri delaji venku hlouposti a jakoby nalitavaji do oken, kde clovek zrovna stoji. Vzdy si vsak hlidaji provokujici vzdalenost a 'odrazeji' se v nadokennim prekladu. Ve sve ponekud podrazdene nalade se jejich jednani musim smat. Brzy je vsak jejich skadleni prestava bavit a kamsi se odletaji schovat. Dost bylo dnes zvirectva. Dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat