čtvrtek 23. července 2009

Operace Corsica: Den třetí


Ctvrtek, vylet do pristavniho mesta Calvi. Vede nas tam predevsim touha nasich spolubydlicich po cerstvych morskych potvorach. Vzhledem k neprilis brzkemu vstavani prijizdime prave v dobe obeda. Je vedro, tak se nam ani moc nechce prochazet po meste. Nakonec ale precijen navstivime mistni citadelu (tady na Corsice ji ma asi kazde mesto). Potkavame par peknych vyhledu na pristav a jednu vystavu obrazu.


Vetsinu casu travime ve stinu hradnich zdi. Uzkou ulickou se vracime zpet do pristavu, kde nas mimo obdivovani jachet ceka take kyzeny obed. Honza si dava tolik ocekavane 'Moules' s jakousi svickovou omackou. Martine prinaseji salat s morskymi plody a my zustavame na pevnine s pizzou 4 Formaggi. Jidlo mame na stole hned vzapeti a tak si dopravame i zmrzlinovou pochoutku.


A ted hura na rozpalenou plaz s extreme jemnym piseckem, ktery se dostane vsude. Nejprv vsak doplnime zasoby vody v obchodaku. Prikupujeme take dalsi veci, co delaji pobyt na plazi zajimavejsi - potapecske bryle se snorchlem - konecne. Hned tyto vecicky samozrejme zkousime a zkoumanim morskeho dna si opet pekne pripalujeme zada. Honza ve vetsi hloubce ale potkava dokonce morskou hvezdici, takze koupe rozhodne nelituje. Ja se bojim zacinajicich surfaru takze krome nekolika rybicek a muslicek u brehu nevidim nic zajimaveho. Ale koukani pod vodu me i tak velmi bavi. Rada tak vzpominam na potapeni ve Spanelskem Blanes.


Diky kvalite pisku stavime s Lukasem hrad s vodnim prikopem a diky vsem ostatnim zabavam, ktere mame, se na plazi nenudime.


Cas utika a vitr fouka vic a vic. Jeden z nasich slunecniku utrpi par snad opravitelnych sramu a je skoro problem najit boty pod vrstvou nafoukaneho pisku. Prodiraje se vatym piskem odchazime z plaze. Vitr neustava a cestou autem si vsimame zvlastnich mraku tahnoucich se z obou stran podel ostrova. Optimisticky doufame, ze by mohlo konecne zaprset, zatimco pocitujeme zapach spaleniny. Zadne mraky, nekde hori. Zapad slunce na nas za kopcem pusobi jako ono epicentrum.

Fotime si zakourene hory a doufame ze v Corti je vse ok. Zapach neustava ani po prijezdu do naprosto klidneho mesta. Pada popel, ale nikdo si ho nijak zvlast nevsima. Az teprve diky telefonatu do CR zjistujeme, ze znovu vzplanuly nejake pozary na jihu ostrova. Alespon vime, kam se zitra nevydame.

Žádné komentáře: